Jazyk 

Aktualizace  | Medžugorje  | Poselství  | Články a aktuality  | Videa  | Galerie[EN] | Mapa stránek  | O ...[EN]

www.medjugorje.ws » Text version » Poselství z Medžugorje » Komentář k Poselství z Medžugorje, 25. července 2010

Komentář k Poselství z Medžugorje, 25. července 2010

Děti moje, buďte mými následovateli!


Poselství z Medžugorje, 25. července 2010 [O]
Drahé děti! Znovu vás vyzývám - následujte mne s radostí. Všechny vás chci vést ke svému Synu a vašemu Spasiteli. Nejste si vědomi, že bez Něj nemáte radost a mír, a ani budoucnost, ani život věčný. Proto, dítka, využijte tento čas radostné modlitby a oddanosti. Děkuji vám, že jste přijaly mou výzvu.

Vlč. Adalbert Rebić

1. Ježíš mu říká: Pojď za mnou! On (opustí všechno, vstane) vstane a jde za ním“ (Mk 2,13; srov. Lk 5,27).

První a hlavní osoba, kterou křesťan má následovat je Ježíš Kristus, Syn Boží, vtělené slovo Boží, hmatatelný člověk z Nazareta, který jen Bohu vlastní mocí, povolává lidi do své služby a tento vztah učedníků k Němu má být trvalý. Jedná se o neodvolatelnou odpověď na jeho povolání, které zachvacuje celého člověka (Mk 10,21). Ježíšovo povolání znamená opuštění všech dosavadních vazeb. On volá k radikálnímu životnímu společenství s Ním vzhledem ke spolupráci na jeho mesiášském díle (Mk 1,17).

V Novém zákoně má následování Ježíše Krista důležitou úlohu. Ježíš volá různé lidi, aby ho následovali (Mk 1, 17; 2, 14; 3, 13s+ 10, 21: Lk 9,59; J 1,43). Následování doslova znamená „jít za někým, kdo jde před námi“ (řecky deute – postavte se na nohy! Opisoo mou: za mnou!, Mk 1,17). Ježíš touto výzvou volá k přijímání jeho nauky (Učte se ode mne!, Mt 11,29) a způsobu života a trvalého společenství s ním: „Ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním, aby je posílal kázat a aby měli moc vymítat zlé duchy.“ (Mk 3,14-15). Následovat Ježíše znamená z lásky k Němu vše opustit. (Mk 10, 28s; Lk 5,11), s veškerou rozhodností se s Ním dělit o těžký život (Lk 9, 57-62), zapřít sebe sama a nosit kříž Páně (Mt 10, 24 a jinde). Výzva, brát na sebe kříž a v následování Krista ho vytrvale nosit je určená předně učedníkům (Mt 16, 24) a potom i všem druhým (Lk 9,23). Potom svolal lid a učedníky a řekl jim: „Chce-li kdo přijít za mnou, ať se zřekne sám sebe, ať vezme na sebe svůj kříž a následuje mne.“ Na mnoha místech v Novém zákoně jsou Ježíšovými učedníky nazývání ne jen ti, kteří patřili do úzkého kruhu Ježíšových následovníků (apoštolové), ale i ti, kteří k Ježíšovi chtějí patřit a Jeho následovat ( srov. Lk 6, 17; J 4, 1; 6,60. 66; Sk 6,1 a jinde) žít s Kristem, což je podstatné pro každého křesťana – znamená přijímat vnitřní sílu ze soužití s Kristem: „Já jsem pravý vinný kmen, vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten přináší vekou úrodu. Skutečně beze mne nemůžete učinit nic. Jestli někdo nezůstane ve mně, vyhodí ho ven jako révu a uschne. Takové potom shromáždí, vhodí do ohně a shoří. Jestli zůstanete ve mně a moje slova zůstanou ve vás, žádejte o co chcete a dostanete. (Srov. J 15, 5-7; Řím 6, 11; 8,9-11). Takové následování Ježíše zdůrazňuje pozdější byzantský teolog Nikola Kabasilac, a v západní církvi Tomáš Kempenský ve svém světoznámém díle „Následování Ježíše Krista“. Byzance zdůrazňovala spíše životní založení následování a Západ etické nároky.

Částečné uskutečnění následování Ježíše Krista je v napodobování Ježíšova života, jeho jednání, jeho způsobu vyjadřování, jeho skutků: „Kdo praví, že v něm zůstává, má chodit po cestách po kterých i On chodil (srov. J 2, 6; Jo 3, 16; 4,17). Člověk je pozvaný, aby v plnosti uskutečnil svoji podobnost Bohu. A jak vypadá podobnost Bohu je nejlépe vidět v životě Syna Božího, „obrazu Boha neviditelného“(Kol 1,15): „On, který je odlesk Slávy a otisk jeho Bytosti… (Ž 1,3); V tom smyslu Ježíš říká: „Kdo vidí mne, vidí i Otce!“(J 14,9; srov. 14,25). Ve spasitelném plánu Božím Kristus je „nový člověk“ (Ef 2,15) obraz kterému se my musíme připodobnit (Řím 8,29; srov. 2 Kor. 3,18). Jestli je křesťanství cesta, kterou máme jít k Bohu, pak je sám Pán touto naší cestou: „Já jsem Cesta, Pravda a Život“ (J 14,6). „Příklad jsem vám dal, abyste i vy činili, co já jsem učinil vám!“(J 13,15) A na to navazuje napomenutí apoštola Pavla: „Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši!“ (Fil 2,6) „Oblečte se v Pána Ježíše Krista!“

2. Buďte mými následovníky, jako i já jsem Kristův! (1 Kor 11,1)

Pavel veden příkladem Ježíše Krista, přemlouvá svoje učedníky a věřící: „Buďte mými následovníky, jako i já jsem Kristův! (1 Kor 11,1) Jako milované děti následujte Božího příkladu a žijte v lásce, tak jako Kristus miloval nás a sám sebe dal za nás jako dar a oběť, jejíž vůně je Bohu milá“ (Ef 5,1-2). „Bratři, napodobujte mne. Hleďte na ty, kdo žijí podle našeho příkladu. Neboť mnozí, o nichž jsem vám často říkal a nyní to s pláčem opakuji, žijí jako nepřátelé Kristova kříže; jejich koncem je zahynutí, jejich bohem břicho a jejich chloubou to, zač by se měli stydět, neboť smýšlejí přízemně. My však máme občanství v nebesích, odkud očekáváme i Spasitele, Pána Ježíše Krista. On promění tělo naší poníženosti v podobu těla své slávy silou, kterou je mocen všecko si podmanit“ (Fp 3,17-21).

3. Následování Marie

Maria nás v poselství vyzývá, abychom jí následovali, jako dokonalou učednici Pána. Následování Marie je zvláštní způsob následování Ježíše. I když se v evangeliích nikdy nemluví výslovně o následování Panny Marie, můžeme to co se vztahuje na následování Ježíše přirovnávat i k následování jeho Matky Marie. V tomto textu bych poukázal pouze krátce na některé podstatné mariánské prvky, které již v prvních stoletích byly známé jako typické následování Marie.

Maria jako panenská Matka Syna Božího byla zrcadlem konstituce svého Božího Syna, je jím zcela utvářena, takže můžeme mluvit o existenciálním následování. Mariina víra přesahuje víru Abrahámovu a je v Lukášově evangeliu uváděna jako protiklad nevěry Zachariášovy (srov. Luk 1,20). Její víra se naplňuje v poslušnosti služebnice Páně. „Hle, služebnice Páně, ať se mi stane podle Tvého slova!“ (Lk 1,38). Tu je vyjádřen dokonalý postoj poslušné Marie k Bohu, její hluboká víra v Pána. Od času Justina křesťanští spisovatelé uvádějí Mariinu poslušnost a víru jako protiklad Evině neposlušnosti a nevěře. Maria je nová Eva, co Eva neposlušností pokazila, Maria poslušností napravila. Maria je první a největší věřící, matka víry, naděje a lásky. Maria nás vyzývá, abychom jí následovali v její víře, naději a lásce.

Přestože novozákonní spisy výslovně nemluví o Mariině panenství, přesto sledování jejího jedinečného mateřství, panenství před porodem Ježíšovým, virginitas ante partum, a uctívání Marie, silně vedlo k náboženskému přesvědčení, že Maria žila panensky i po Ježíšově narození, a tak se stala vzorem pannám. V ní mají vzor, jak žít čistě v manželství i mimo manželství. Zcela oddaní a poslušní vůli Boží, vyjádřené v jeho zákonech.

Mariina chudoba, která nemusí znamenat materiální chudobu Svaté rodiny, protože Josef byl přesevšechno drobný živnostník – se projevuje především v jejím chvalozpěvu Magnificat. „Velebí má duše Pána a můj duch jásá v Bohu mém Spasiteli, že pohlédl na nepatrnost své služebnice: hle, od této chvíle mne blahoslavit budou všechna pokolení. (Lk 1,46-48).

Jestliže následování Ježíše zahrnuje vážení si kříže a jeho nošení, pak Maria rozhodně hluboce prožívala pohrdání, muka a utrpení svého Syna pod křížem, rozhodně hlouběji než učedníci, kteří utekli (srov. Luk 2, 34s; J 19,25). Maria v době mezi narozením a smrtí Ježíšovou byla ve svém mateřském pudu stále více otevřena svému Synu, stále více a více otevřená pro poslání, které jí určil Otec nebeský. O nechápání a ukládání do srdce všech těch událostí kolem malého Ježíše píše Lukáš ve svém Evangeliu v souvislosti na hledání Ježíše a jeho nalezení v Chrámě („Proč si nám to učinil. Hle, Tvůj Otec a já jsme Tě s bolestí hledali!“ Lk 2, 49) Nebo chladná odpověď Ježíšova na svatbě v Káni Galilejské: „Co odemne žádáš ženo, ještě nenastala moje hodina!“ (J 2,4) Tak se Matka při následování Ježíšova kříže stala učednicí, která všechno opustila, a to i rodinné vazby. A rozhodně dostala za to stonásobnou odměnu: stala se Matkou Církve a Královnou vesmíru. Pevná víra, nesobeckost, obětavost ve službě poslání svého Syna, hluboká láska, vytrvalé a trvalé uchovávání Božího slova ve svém srdci (srov. Lk 2,19.51:11,28) jsou vnitřní podmínky toho následování ve kterém Maria překonala všechny svaté.

Když máme na zřeteli všechny ty elementy Mariina života, je nám jasné, že nás Maria plným právem volá, abychom jí radostně následovali. Ona nás chce vést ke svému Synu a našemu Spasiteli, bez kterého není ani radosti ani míru ani budoucnosti, ani života věčného.


Pro porovnání poselství s jinými jazykovými verzemi vyberte

 

PC version: Tato stránka | Medjugorje | Zjevení[EN]  | Poselství  | Články [EN]  | Galerie[EN]  | Medjugorje Videos[EN]