Toto interviuw připravila Marie Czernin pro německý katolický měsíčník PUR. Zveřejněno bylo v prosinci 2004. Tento časopis dostávají všichni biskupové Německa. Vydává ho dvojice novinářů - dvojčata Bernhard a Martin Mullerovi. Jsou hluboce oddáni fatimským zjevením odkud pramení i idea vydávat tento měsíčník.
Před několika roky, když jsem byl biskupem v Louisian, pravděpodobně to bylo v r. 1988, kdy jsem byl na první návštěvě „Ad Limina“ u Svatého otce v Římě. Byli tam se mnou i další biskupové Louisian a podle zvyku, který Jan Pavel II. dodržoval, jsme byli pozváni k němu na oběd. U stolu s ním nás bylo osm. Dostali jsme polévku. Biskup Stanley Ott z Baton Rouge, Louisiana, který již zemřel, se papeže zeptal: „Svatý otče, co vy si myslíte o Medžugorji?“
Mons. Bernardo Cazzaro, penzionovaný arcibiskup arcidiecéze Puerto Montt (Čile) strávil největší část svého života jako misionář v Chile. Když opustil aktivní biskupskou službu vrátil se do rodné Itálie, aby pomáhal jako duchovní poradce a zpovědník v mariánské svatyni Monte Berico. V květnu 2007 během jedné pouti v Medžugorji se skupinou poutníků z provincie Vittorio Veneto vyjádřil své dojmy o Medžugorji.
Monsignore, toto je vaše první návštěva Medžugorje. Proč jste přijel? Ano, jsem tady prvně. Pozvala mne skupina poutníků, kteří pocházejí většinou z provincie Vittorio Veneto.
Otec Juan-Carlos LISA strávil v Medžugorji deset měsíců roku 2008. Bezprostředně před svým návratem do Argentiny poskytl pro Radiostanici Mir Medžugorje a pro Glasnik mira své svědectví.
„Opatrnost Církve považuji za vhodnou a oprávněnou. Vizionáři nadále hovoří, proto je potřeba čekat. Ale jestli se do Medžugorje věřící scházejí v tak velikém počtu, rozhodně existuje nějaký pozitivní důvod”.